Agrochemie
Trio-D
Napsali o nás
Směska ozimé pšenice s ozimým hrachem (20.11.2018, 1.2.2019, 4.4.2019 a 6.6.2019)
V zajímavostech z roku 2018 už byla komentována zkušenost s ozimou Landsberskou směskou a letní směskou prosa s hrachem. Zmíněny byly i časové skluzy, které zhatily původní plán směřující k opětovnému zasetí Landsberské směsky na plochu po sklizni letní směsky prosa s hrachem. Protože bylo jasné, že zasít další směsku pro budoucí sklizeň kvalitního objemného krmiva bude možné až koncem října, padla volba na ozimou pšenici ve směsi s ozimým hrachem. Vzhledem k vyšší poloze lokality panovaly jisté obavy. Jednak ve smyslu poměrně pozdního setí pšenice (přelom října a listopadu), jednak ohledně „jistoty“ přezimování ozimého hrachu. Fotografie dokumentují postupný růst a vývoj porostu, s jehož sklizní byl zemědělec spokojen…
Divočáci na louce (7.11.2018)
Škody zvěří jsou často diskutovaným tématem zemědělské veřejnosti. Problematika je složitá, kontroverzní, úhly pohledu často diametrálně odlišné. Existují myslivecká sdružení a „myslivecká sdružení“. Kdo nezažil velké škody zvěří na vlastním zemědělském majetku („ideálně“ ve smyslu zemědělského hospodaření jakožto jediného zdroje obživy rodiny) a nesetkal se se zarputilým odmítáním odpovědnosti ze strany „mysliveckého sdružení“, ten může hovořit o štěstí. Louku rozrytou divokými prasaty zemědělec na jaře pracně srovná a při senoseči a následném sušení sena už znovu láme drahou techniku. Škody samozřejmě vznikají i v řadě dalších „dražších“ zemědělských plodin. Ví se, že řada „myslivců“ vnímá lov (a související „chov“) volně žijící zvěře svým vlastním pohledem. Není také výjimkou, že pokud je postižený zemědělec sám členem sdružení a ve snaze zmírnit škody na svých porostech vyvíjí podstatně intenzivnější odlovovací snahu než jeho kolegové ve spolku, stává se tak terčem velké kritiky většinové části sdružení. Pokud se v lepším případě podaří myslivce využít jednou ročně na sběr kamení, není těžké si spočítat, jaký obrovský hodnotový nepoměr v tomto nerovném vztahu existuje…
Padlí na hrachu (25.10.2018)
Nápadné šedobílé moučnaté až plstnaté povlaky padlí hrachového umí pokrýt téměř všechny části rostliny, zejména listy a stonky, ale i lusky. Choroba se projevuje obvykle až na konci vegetace, v období dozrávání hrachu, zejména pokud je v této době teplejší deštivé počasí. Proto má větší význam v podstatě jen u hrachů pěstovaných na zrno. Při silnějším napadení mohou zasychat listy, deformovat se lusky a zešednout semena. Registrovaná chemická ochrana k dispozici není, z preventivních opatření tak víceméně zbývá pouze volit pěstování odolnějších odrůd…
Mšice a řepka (12. a 17.10. a 13.11.2018)
O mšicích v řepce už jsme informovali níže (7.10.2016). Na podzim 2017 škodlivý výskyt podle nám dostupných informací zaznamenán nebyl. V říjnu 2018 byly proti roku 2016 invazní výskyty zhruba o týden až dva zpožděné a také intenzita invazí byla o něco slabší. Tyto zkušenosti korespondují s informacemi z Aphid bulletinu ÚKZÚZ, který pravidelně přináší aktuální údaje o výsledcích záchytů migrujících jedinců mšic ze sítě sacích pastí po území ČR. Snahy o regulaci mnoha silných výskytů mšic (zejména mšice broskvoňové, leckde i mšice zelné) z října 2016 a 2018 přinesly řadu praktických zkušeností a poznatků. Neúčinnost pyretroidů a často nedostatečná účinnost organofosfátů na středně a silně kolonizované porosty. Na trhu na podzim 2018 mnohdy nedostupnost jediného prozatím spolehlivě účinného a registrovaného insekticidu (s neonikotinoidní a pyretroidní složkou). Zajímavou se může jevit také zkušenost spočívající v konkrétním případu, kdy se levným pyretroidem cíleným na jiného škůdce v podstatě náhodou podařilo „sestřelit“ okřídlené mšice zřejmě tak brzy po náletu, že nestačilo dojít k vykladení a osídlení porostu koloniemi bezkřídlých jedinců. Dvě fotografie pořízené v říjnu 2018 v jiném porostu zachycují jak okřídlenou samici s čerstvě vykladenou malou kolonií bezkřídlého potomstva, tak větší kolonii těchto bezkřídlých jedinců, vyfocenou při další návštěvě porostu o pět dní později. Třetí fotografie z listopadu 2018 dokumentuje úspěšnost insekticidního ošetření uvedeným kombinovaným přípravkem. Nabádáme pěstitele, aby co nejčastěji prohlíželi srdéčkové listy, zejména u slabších porostů. Čerstvá osobní zkušenost z porostu na okrese Plzeň-jih (21.10.2019) je taková, že i letos existují řepky, které je třeba proti mšicím ošetřit…
Letní směska prosa s hrachem (11.10.2018)
Níže jsme zmiňovali informace k Landsberské směsce (foto z 28.5.2018), včetně toho, že její uplatnění umožňuje za jistých podmínek získat z jednoho pozemku dvě sklizně kvalitního objemného krmiva v jednom roce. Víckrát už jsme také uvedli konstatování, že se vláhová situace v posledních letech významně zhoršila. Ostatně aktuální stav českých lesů je toho více než zjevným důkazem. Složení letní krmné směsky bylo zvažováno z více hledisek. Pro krmnou hodnotu tak, aby byly přítomny jak cukry, tak bílkoviny. Aby směska byla odolná letním přísuškům. Aby měla krátkou vegetační dobu. Volba padla na proso, které nejenom pochází z aridních oblastí a je tedy poměrně odolné suchu, ale navíc má velmi krátkou vegetační dobu (od zasetí do sklizně na zrno mnohdy jen tři měsíce). Jako bílkovinná složka byl zvolen zelenosemenný hrách s vysokou stravitelností, jehož osivo bylo před setím inokulováno preparátem s hlízkovými bakteriemi, a to jak s cílem poutání vzdušného dusíku , tak také s cílem zvýšení suchovzdornosti rostlin hrachu. Nepříznivým faktorem bylo to, že se z provozních důvodů (zejména závady na strojích) v podstatě o měsíc zpozdila sklizeň Landsberské směsky a tím se zpozdilo i setí následné směsky prosa s hrachem. Navíc po zasetí víc jak měsíc a půl vůbec nepršelo. Přesto směska na většině polí pomalu ale jistě vzcházela, a to výlučně díky zbytkové půdní vlhkosti vzlínající z hloubky. Na lepších částech pozemků se porost (stále ještě bez deště) začal postupně zapojovat a zvedat do výšky. Pár menších podletních a podzimních dešťů posléze přispělo k pěknému nárůstu hmoty a k nástupu generativní fáze prosa i hrachu. První mráz přišel nečekaně brzo, už na konci září. Proso sice mráz sežehl (což bylo v reálu hodnoceno pozitivně ve smyslu snížení vlhkosti porostu plánovaného na přímé senážování v zafoliovaných balících), ale hrách nadále přirůstal a nasazoval lusky. Sklizeň byla oddalována opět z technických důvodů (nedostupnost strojního vybavení) a ve finále bohužel dle vyjádření pěstitele přišla poměrně neobvyklá podzimní bouřka, která do té doby stojící porost položila a sklizňovou technikou se následně podařilo sklidit jen zlomek pícní hmoty. Je nepochybné, že potenciál v daném ohledu existuje, snad se jej za příznivějších okolností v budoucnosti podaří využít…
Dřepčík olejkový na řepce (13.9.2018)
Není dřepčík jako dřepčík. Hodně zemědělců postupně zvýšilo koncentraci pěstování řepky, což sebou přináší nabalující se pěstitelské komplikace. Úspěšné potlačení „malých“ dřepčíků z rodu Phyllotreta je sice základem založení pěkného porostu, ale v záloze jsou často připraveni ještě další škůdci. Zdá se, že v posledních letech stále častěji a častěji dochází k nutnosti regulace škůdců, kteří dříve nebývali tak významní. Dřepčík olejkový je pro řepku dalo by se říct zákeřný nepřítel. Dospělí brouci svým žírem na poměrně velkých rostlinách příliš přímých škod nenapáchají. Zákon přírody jim ale velí reprodukovat se. Samičky obvykle od konce září (v roce 2018 již před polovinou září) kladou vajíčka k patám rostlin a líhnoucí se larvičky se postupně provrtávají listovými řapíky až do kořenového krčku. Podle intenzity napadení listy chřadnou a odumírají, napadená pletiva jsou vstupní branou různých infekcí, rostliny se silněji poškozenými srdéčky v zimě vymrzají. Není výjimkou, že jsou populace tohoto škůdce odolné pyretroidům. Brouky je třeba regulovat ještě před vykladením vajíček, protože na larvičky zažrané v řapících listů již insekticidní ochrana nefunguje dobře. Rozsah registrovaných přípravků je úzký, termín načasování ošetření se neurčuje úplně snadno. Jakousi pomyslnou „záchranou“ pro úspěšnou regulaci tak může být společný výskyt některých jiných škůdců, proti nimž existují registrace jiných insekticidů, než těch, které jsou postaveny jen na pyretroidním základě. Fotografie dokumentuje úspěšnost opravného ošetření, po jehož provedení jsme byli překvapeni, jak silná invaze tohoto škůdce ve skutečnosti v porostu byla…
Dřepčíci na řepce (10., 17. a 20.9.2018)
Září 2018 bylo velmi teplé a suché. V plné nahotě se tak ukázala absurdita zákazu neonikotinoidního moření osiva řepky. Řada pěstitelů byla nucena insekticidní ošetření vzcházejících porostů opakovat víckrát, a ani tak se jim někdy nepodařilo malé rostlinky řepky před invazemi dřepčíků zachránit. Kritické jsou v tomto ohledu zejména zásevy v sousedství strnišť po řepce s porosty vzešlými z jejího výdrolu. Odborná literatura uvádí, že vzhledem k rychlosti vznikajících škod jsou nutné opakované zásahy často v intervalu kratším než 48 hodin. Fotografie z 20.9. (torza rostlin) dokumentuje situaci po zaorání výdrolu řepky, který byl přes silnici k novému zásevu a kde v době zaorávání výdrolu řepky měl nově zasetý porost už 4 až 5 pravých listů. Invaze dřepčíků přes silnici byla tak silná, že se v některých místech nepodařilo ani takto vzrostlý porost zachránit. Ani velmi intenzivní insekticidní ochrana nedokázala zabránit lokálnímu holožíru. Povrch půdy v rýhách po secí kombinaci se místy v podstatě leskl černomodrou barvou krovek otrávených dřepčíků. Přesto stále přicházeli noví a noví brouci a jejich krátký žír (než došlo k otravě ošetřenými rostlinkami) stačil k tomu, aby způsobili, že v okrajových částech pole (u silnice od zaorávaného výdrolu) zůstaly plochy k dispozici pro sekundární zaplevelení. Řada zemědělců na podzim 2018 plošně zlikvidované zásevy řepky zaorávala (tyto situace se děly při invazích na malé vzcházející rostlinky) a přesévala, a to i v rozsahu jedné třetiny celkové plochy zaseté řepky…
Klasové fusariózy a černě (17.7.2018)
Průběh počasí o žních 2018 byl z hlediska sklizně obilnin hodně příznivý. Výjimka však potvrzuje pravidlo, říká staré rčení. Fotografie dokumentuje společný výskyt černí a fusarióz v klasu pšenice. Černě se obecně považují spíše jen za sekundární škodlivý organismus, s nepříliš velkým hospodářským významem. V daném případě šlo zřejmě o porost na stanovišti s vlhčím mikroklimatem, nejspíš fungicidně neošetřený proti klasovým chorobám. Většina pěstitelů si bohužel neuvědomuje, že houby z rodu Fusarium, jejichž narůžovělé mycelium je viditelné právě až v klasu, způsobují zároveň značnou část podílu z celkového množství rostlin, které bývají zjara napadeny tzv. chorobami pat stébel (s pozdějším možným vlivem na předsklizňové poléhání porostů). Dalším poměrně známým projevem systémové infekce fuzariózami je tzv. běloklasost. Měli bychom si uvědomit, že obilniny v současnosti tvoří převažující složku osevních postupů. Z hlediska šíření fusarióz by přitom měly mít odstup nejméně tři roky. Nemůžeme se proto divit, že leckdy už dochází i k projevům odumírání klíčních rostlin, případně kořenů a bází rostlin, nebo i odnoží. Obrana? Uznané a kvalitně mořené osivo, orba, rozumné hnojení dusíkem, opakované a správně zacílené fungicidní ošetření…
Zavíječ na kukuřici (25.6.2018)
Nejen o tom, že se zavíječ kukuřičný úspěšně rozšířil a škodí již na celém území ČR jsme podrobně informovali v rámci našeho semináře „Progresivní pěstování kukuřice“ dne 1.11.2017 v Malesickém Dvoře.. Zatímco výskyt v naší oblasti doposud relativně neznámého nového škůdce Bázlivce kukuřičného je pro naše pěstitele zatím pravděpodobně jen hrozbou, tak s významnými škodami způsobenými zavíječem kukuřičným se již setkal (vědomě či nevědomě) v podstatě každý z těch, kdo každoročně osévají nějakou část své orné půdy kukuřicí. Níže u terénní zajímavosti z 11.10.2017 jsme již ukázali, jaké škody tento hospodářsky významný škůdce umí působit, a že méně pozorní pěstitelé mohou tyto škody přičítat na konto černé zvěři. Ti, kteří se již zorientovali a ověřili si účinnost cíleného insekticidního ošetření, nejspíš dobře znají snůšky vajíček tohoto škodlivého motýlka a umí i podle jejich výskytu provést postřik v tu nejvhodnější dobu…
Ozimá Landsberská směska (28.5.2018)
Se stále častějšími periodami sucha dochází ke zvýšení poptávky po kvalitních objemných krmivech. Už ani oblíbená kukuřice často nedokáže vyřešit zvyšující se problémy v krmivové základně zemědělských podniků s větší koncentrací skotu. Bioplynky, škody černou zvěří, erozně ohrožené pozemky, našly by se jistě ještě další důvody. V důsledku vláhově nejistých průběhů jara a léta v posledních letech stále častěji výnosově selhávají tradiční luskovinoobilné směsky seté na jaře. Zajímavým řešením může být znovuobjevená ozimá Landsberská směska. Směs jednoletého jílku, jetele inkarnátu a ozimé vikve (nejčastěji pannonské). Jílek lze nahradit pšenicí, žitem či triticale. Zaset je třeba nejpozději do 20. září, ideálně na přelomu srpna a září. Sklízí se nejlépe na počátku květu jetele inkarnátu, což bývá přelom května a června. Lze sušit na seno i senážovat do jam či vaků. Lze nechat znovu obrůst, při pozdnější první seči obvykle obroste už jen jílek, který v tomtéž roce poskytne ještě minimálně jednu velmi pěknou seč. Před pár lety Landsberskou směsku na ploše přes 100 ha vyzkoušel chovatel s velkým počtem masného skotu. Chovatel uznávaný nejen pro svoje plemenářské výsledky tehdy konstatoval, že díky této směsce nemusel snižovat stavy skotu ani v letech, kdy se objemná krmiva začala znovu stávat strategickou komoditou. Zimní vláha naštěstí zatím zůstává jistotou. Navíc časná sklizeň Landsberské směsky vybízí k progresivní snaze získat z jednoho pole dvě sklizně kvalitního objemného krmiva během jednoho roku…
Rez plevová na pšenice (28.5.2018)
Po zkušenostech s někdy velmi silnými výskyty v předchozích letech už je rez plevová poměrně známou chorobou ozimé, ale i jarní pšenice. Úspěšná regulace spočívá jak ve výběru odrůd, tak ve správném načasování cíleně vybraných fungicidů. Silnější nezvládnuté výskyty umí poškodit výnosový potenciál významným způsobem…
Mšice na máku (26.6.2018)
Mák je na sání široce polyfágní černé mšice makové docela citlivý. V daném případě došlo k rychlému nárůstu početnosti naštěstí až v poměrně vysoké vývojové fázi. Což bylo nejspíš velké štěstí, protože v údajích z bionomie tohoto škůdce se uvádí, že na máku má za vegetace 5 až 8 generací a kromě často závažných přímých škod sáním navíc může přenášet viry. Posáté květy a makovice se deformují, listy mohou zasychat, výnos klesá…
Odplevelení kukuřice (28.5.2018)
Kdo ošetřil na jaře 2018 zasetou kukuřici preemergentním nebo časně postemergentním herbicidem, dočkal se díky suchu poměrně často toho, že ošetření proti plevelům opravoval. Fotografie ukazuje porost ve stadiu 6. listu, který byl poprvé herbicidně ošetřen následující den po focení, a to širokospektrálním třísložkovým herbicidem. Reklamní slogan výrobce tohoto herbicidu zní: „Ideální řešení pro suché jarní počasí“. Takové jaro v době setí kukuřice skutečně bylo a zde postemergentně uplatněný herbicid porost odplevelil dokonale, byť byla řada dvouděložných plevelů již ve vyšší vývojové fázi, než jaké je aplikační doporučení. Slogan tedy byl tentokrát naplněn…
Krytonosec kořenový na máku (23.4.2018)
Zdokumentovaný výskyt byl hodnocen zejména jakožto velmi nepříjemný důsledek nemožnosti insekticidního moření osiva. Z komplexního pohledu šlo o souběh průběhu počasí, insekticidně nenamořeného osiva a silnější populace dospělců krytonosce kořenového. Žír brouků ve fázi vzcházení máku představoval zajímavý poměr v tom, kolik biomasy mladých klíčních rostlinek dokázali během poměrné krátké doby sežrat relativně velcí krytonosci. Vzcházející rostlinky doslova mizely před očima v průběhu pouhých několika dnů. Nebylo vůbec snadné zvládnout tyto škody v rámci dostupné insekticidní ochrany ani s pomocí opakovaných postřiků. Pro další sezónu (2019) se naštěstí vrátila možnost použití insekticidně namořeného osiva…
Paluška na ozimém ječmeni (15.4.2018)
Typickým příznakem napadení je prožloutávání a prosychání mladých rostlin. Při bližším pohledu naleznete světle oranžovohnědá sklerocia na povrchu báze stébel. Konfrontace literárních údajů a informací o porostu a poli v podstatě ukázala shodu teorie s praxí. Delší sněhová pokrývka, kyselejší půda, užší osevní postup. V daném případě se ještě zdálo, že je porost spíše přehuštěný. Nicméně přihnojení dusíkem na půdu a komplexním listovým hnojivem na list předmětný porost podpořilo natolik, že ve finále poskytl velmi pěkný výnos. Současný správný český název choroby je „Šedobílá sněžná plísňovitost obilnin“, naštěstí alespoň latinský název (Typhula incarnata) se nezměnil…
Nádorovitost košťálovin na řepce (10.4.2018)
Fotografie není příliš povedená. Při pozorném pohledu najdete uprostřed snímku nejen uschlé listy, ale i několik útvarů, jejichž barva směřuje od hnědé k oranžovohnědé. Jsou to rozpadající se kořenové nádory. K datu focení již byly tyto rostliny řepky mrtvé. Pěstitel o zamoření některých svých polí ví a pěstuje proto jen odrůdy k nádorovitosti rezistentní. Sem tam se objeví rostliny řepky z výdrolu z předchozích let, kdy se zde ještě pěstovaly i odrůdy obyčejné. Pokud tento výdrol vzejde v ohniscích zamoření, dopadne tak, jak vidíte na fotografii. Na podzim ještě rostliny bez rezistence narostou do normální velikosti, stejně jako rezistentní řepka zde zasetá, nebo dokonce větší, tak jak to u výdrolu obvykle bývá. Na jaře je s nimi ale konec. Nádorovitost košťálovin je choroba zákeřná, k jejímu zatažení na pole stačí mít v okolí pár zahrádkářů, kteří občas vyvezou nějaké rostlinné zbytky ze zahrádky na sousední pole. Vždyť on to zemědělec zaorá a zahrádkář přeci pole jen přihnojil…
Jarní krytonosci na řepce (21.3.2018)
Je pravděpodobné, že první jarní nálet stonkových krytonosců do řepky řadě pěstitelů uniknul. Po periodě mrazů stačilo krátké víkendové oteplení a opět se v oblastech se silným zastoupením řepky vyskytly monitorovací misky s třídenním záchytem přes sto kusů brouků. Přesná znalost hlavního náletu má ve spojení s povahou počasí v následujících dnech zásadní význam pro ty pěstitele, kteří chtějí ušetřit a používají pro první ošetření porostu levný pyretroid. Navíc nejde jen o peníze, jedná se také významný prvek antirezistentní strategie. Ale to by bylo na delší popis a nepochybně také na diskusi se zastánci jiných, rovněž prozatím osvědčených modelů insekticidní clony…
Holomráz na pšenici (2.3.2018)
Začátkem března udeřily mrazy a chyběl sníh. Rostliny měnily habitus i barvu. Svinování listů způsobilo optické „vytrácení se“ rostlinek a porosty jakoby řídly. Antokyanové zbarvení listů do fialova také zdravému vzhledu příliš neprospívalo. Obavy sílily. Nakonec to asi skoro všude dopadlo téměř bez následků. Naštěstí nebyl mráz tak velký…
Padlí na ozimém ječmeni (15.1.2018)
Prožloutávání mladých porostů ozimých ječmenů je obvyklé. V podstatě vždy se porosty s jarním oteplením vzpamatují a znovu zazelenají. Při bližší prohlídce nažloutlých rostlin ve vhodnou chvíli můžeme spatřit bílé chomáčky mycelia na listech. Někdy už na podzim, někdy v zimě, někdy v předjaří či až na jaře. Není pochyb, že rané infekce padlím porost ozimého ječmene oslabují. Nakolik snižují jeho výnosový potenciál a nakolik by se vyplatil fungicidní zásah, to je poměrně diskutabilní otázka, a to případ od případu, vždy s účelností zohlednění řady okolností. Odpověď na toto dilema možná přináší výsledky používání tzv. prvního nepostřikového fungicidu, kterým je Vám jistě již dobře známé mořidlo…
Slimáčci na ozimé pšenici (8.11.2017)
Začátkem listopadu při teplotách blížících se nule již obvykle výskyty škůdců na polích nečekáme. V daném případě šlo o poměrně plošně rozsáhlé a silné poškození, viditelné zdaleka. Že se jedná o žír, to se zdálo na první bližší pohled. Ovšem nalézt původce se dlouho nedařilo. Zřejmě se proti chladu ukrývali pod zem a žrát vylézali jen v teplejších chvílích některých dnů. Na základě přátelsky poptané a obratem poskytnuté determinace původce poškození byla okamžitě provedena aplikace granulovaného přípravku a po pár dnech se ukázalo, že je výskyt tak silný, že je důvodné aplikaci zopakovat. Porost se podařilo zachránit, nicméně nejožranější ohniska zůstala řidší až do sklizně…
Sklizňové ztráty kukuřice (11.10.2017)
O radikálně se zvyšujícím významu zavíječe kukuřičného a o všech souvislostech této skutečnosti jsme podrobně informovali na našem semináři Progresivní pěstování kukuřice konaném 1.11. v Malesicích. Někteří pěstitelé ještě občas přičítají podobné škody v kukuřici na konto černé zvěře. Jiní již avizují relativně překvapující zjištění různě významného rozsahu škod rozkousané dřeně stébel i palic kukuřice, které zaznamenali až při sklizni. Náš aktuální snímek zobrazuje kukuřičné strniště v ohnisku napadení zavíječem a je z něj patrné, jak významný podíl rostlin kukuřice podlehl zlomení stonku ještě před sklizní a kolik hmoty tak nebylo možné sklidit. V souvislosti s prokázaným oteplováním klimatu zjevně nezbývá než se smířit s tím, že i v naší oblasti se tento škůdce již stává natolik významným, že je potřeba jeho výskyt včas monitorovat a včas proti němu zasáhnout…
Škody zvěří na pšenici (23.6.2017)
Aktualita zobrazuje efekt osinaté pšenice ve vztahu k poškození porostu zvěří. Porovnáním obou snímků je na první pohled patrné, kde zvěř byla a kde ne. V části bližší k frekventované silnici je porost bez poškození, a to jak u odrůdy osinaté, tak u odrůdy bez osin. V části bližší k lesu je osinatá odrůda v podstatě bez poškození (s výjimkou částečného pošlapání, jak skrze její okrajový pruh zvěř chodila na pruh pšenice bez osin). Naopak pšenice bez osin byla v této části téměř stoprocentně zvěří zbavena klasů. V letošním roce již pěstitel na lokalitách přiléhajících k lesu pěstuje osinatou pšenici buď na celé výměře, nebo alespoň v hodně širokém pruhu. Pozitivní zkušenost s popsaným efektem osinaté pšenice sdělují průběžně i další pěstitelé…
Kohoutci na ovsu (21.6.2017)
Tak jak letošní červnové vedro a sucho na většině míst naší oblasti výrazně omezilo výskyt houbových chorob, tak současně přispělo ke zvýšenému výskytu některých škůdců. V daném případě ani plná dávka registrovaného organofosfátu nedokázala do důsledku zlikvidovat lokální a relativně velmi rychlé přemnožení kohoutků. Menší část larev posledního instaru aplikaci insekticidu sice přežila, ale poškození žírem bylo zastaveno a porost ve sklizni poskytl výnos adekvátní letošnímu suchu. Možná je však na místě si připomenout, že rychlost vývoje většiny hmyzích škůdců často radikálně stoupá současně se zvyšující se teplotou. V takové situaci se automaticky zvyšuje riziko nezvykle rychlého invazního přemnožení a zvyšuje se tedy i význam co nejčastějšího monitoringu stavu porostu a význam operativního a včasného ošetření…
Aplikace listových hnojiv u kukuřice (21.6.2017)
Dobrý úmysl nemusí vždy mít jen dobré důsledky. V daném případě byla zdůrazněna důležitost aplikace listových hnojiv co nejpozději večer, bez slunce a po poklesu denního vedra. Z provozních důvodů bylo ošetření provedeno sice až relativně pozdě večer, kdy sluneční svit již význam mít nemohl, ale teplota vzduchu stále ještě byla vyšší než 25°C. Kukuřice se sice s popálením listové plochy vypořádala a dalším růstem se dostala opět do takové kondice, že při sklizni se porost jevil jako velmi pěkný. Možná ale mohl být ještě lepší. Poučení je nasnadě, aplikační zásady neradno opomíjet nebo přizpůsobovat momentálnímu vytížení. Pokud teplota v létě neklesne ani pozdě večer, nezbývá než si přivstat a provést aplikaci za svítání nebo raději úplně počkat, až vedra pominou…
Sněť ovesná (16.6.2017)
K tomuto snímku lze konstatovat stejný komentář jako k předchozímu, snad jedině s tím rozdílem, že osivo ovsa se obvykle ani nemoří, takže role včasných a důkladných polních přehlídek je zde naprosto nezastupitelná…
Prašná snětivost ječmene (8.6.2017)
Snažíte se šetřit a vyrábíte si alespoň částečně farmářské osivo? V takovém případě byste měli váš „množitelský“ porost sledovat pečlivěji než ostatní a v případě záchytu některých chorob svůj plán operativně změnit a raději pořídit osivo certifikované. Každému je asi jasné, jaké množství sklizeného zrna dokáže infikovat několik snětivých klasů. Ani nejmodernější a nejdražší mořidla nejsou všemocná a nedokáží zastoupit roli standardně vedených množitelských porostů a význam uznaného osiva…
Listové skvrnitosti ječmene (17.5.2017)
Řada pěstitelů ozimého ječmene by asi potvrdila, že letos nebylo žádnou výjimkou relativně časné a leckdy i poměrně silné napadení listovými skvrnitostmi. U většiny porostů byla hlavním původcem Pyrenophora teres (síťovitá skvrnitost ječmene), které v některých případech zdatně sekundovalo napadení houbou Rhynchosporium secalis (spála ječmene), ale i dalšími původci listových skvrnitostí ječmene. Náš snímek pravděpodobně zachycuje tzv. směsnou infekci s dominancí spály ječmene. Většina moderních fungicidů sice účinkuje na více původců listových skvrnitostí, pokud ale chceme finanční prostředky vložené do fungicidního ošetření zhodnotit co nejlépe, určitě se vyplatí vybírat fungicidy jak s ohledem na cenu, tak zejména podle konkrétního výskytu jednotlivých houbových chorob a podle jejich konkrétní účinnosti na toho kterého původce. Takový rozhodovací proces nemusí být úplně snadný…
Krytonosci v květu řepky (15.5.2017)
Podle odborné literatury i zkušeností z praxe se přítomnost krytonosce šešulového v kvetoucím porostu řepky obvykle obejde bez ekonomických následků, byť v případech silnějšího výskytu dospělců a jejich úživného žíru, který probíhá nejen na listech, poupatech a květech, ale i na vyvíjejících se šešulích, nemusí být nevýznamné to, že přímé poškození mladých šešulí zvyšuje jejich napadení houbovými chorobami. Který z pěstitelů si však v posledních letech dovolí vynechat insekticidní ošetření proti bejlomorce kapustové? Krytonosec šešulový se k jeho smůle a ke štěstí pěstitele v porostech vyskytuje právě v době, kdy se obvykle provádějí zásahy cílené na bejlomorku, nicméně někdo takové ošetření směřuje spíše do druhé poloviny doby kvetení řepky, což může být s ohledem na zmíněné důsledky ve vztahu k případnému silnému výskytu krytonosce šešulového již poměrně pozdě. Zejména půjde o případy, kdy pro slabý výskyt nebylo prováděno ošetření proti blýskáčkům, které samozřejmě působí i na ostatní hmyzí škůdce řepky…
Pozdní mrazy a řepka (21.4.2017)
Děkujme šlechtitelům nových odrůd řepky za to, nakolik jsou mrazuvzdorné. Zatímco noční mráz na začátku třetí dubnové dekády leckde spálil tzv. na tabák i staré duby, tak většina řepkových porostů, a to i v poměrně vysoké fenologické fázi, se mrazu jen na chvilku „poklonila“ a po odeznění obvykle pokračovala ve vývoji bez významnějšího poškození…
Sledování fáze obilnin pro regulační ošetření (4.4.2017)
Také jste měli v loňském roce potíže se sklizní některých silně polehlých porostů pšenice nebo ječmene? Pak pravděpodobně uvažujete o uplatnění růstově regulačních přípravků. Abyste takový zásah ekonomicky zhodnotili co nejlépe, určitě se vám vyplatí začít sledovat fenologickou fázi raději dříve než později. Potřebujete jak ostrý zrak, tak ostrý řezací nástroj, ale i pevnou ruku a dostatek času, protože fáze se často i dost výrazně liší nejen v závislosti na odrůdě, ale i pole od pole…
Nálet stonkových krytonosců na řepku (29.3.2017)
V průběhu letošního jara obvykle nebyly nálety stonkových krytonosců do optických lapáků nikterak velké. Našly se však porosty, a to i v těsné blízkosti porostů s ověřeným slabým záchytem, v nichž se podařilo zaznamenat třídenní nálet na úrovni několika stovek jedinců. V takových případech je zřejmě neoddiskutovatelné, že cílený insekticidní zásah nelze opomenout…
Nádorky na kořenech řepky (1.3.2017)
Našli jste při kontrole kořenů řepky po zimě jakési boule na hlavním kořenu? Protože primárně nelze vyloučit nádorovitost kořenů brukvovitých, doporučujeme provést řez a ověřit, zda je nádor plný nebo s komůrkou. Při pečlivém zjišťování většinou naleznete v dutině larvičku nebo kuklu. V tom případě se v podstatě jedná o pozitivní zjištění, neboť napadení krytonoscem zelným nemívá ekonomické důsledky. Naproti tomu zamoření konkrétních pozemků sporami Plasmodiophora brassicae může mít v případě současných užších osevních postupů dopady poměrně závažné…
Škody zvěří na přezimující řepce (1.3.2017)
Máte některá řepková pole v sousedství lesů a překvapil vás jejich stav po zimě? Aplikací tzv. černého humoru bychom možná mohli uvažovat i tak, že zvěř vám zajistila zřejmě nejradikálnější možný způsob navětvení rostlin…
Mšice na řepce (7.10.2016)
Zdá se vám, že vaše nové porosty řepky tak nějak úplně neprospívají, jak by se vám líbilo? Prohlíželi jste důkladně spodní stranu listů, zejména srdéčkových? V případě takového napadení, jaké vidíte na fotografii, je cílené insekticidní ošetření považováno za nutnost, zejména pokud se jedná o menší rostliny. Kromě přímých škod sáním existuje navíc reálné riziko šíření viróz, které se umí překvapivě významně podepsat na výnosové hladině…
Šťovíky v kukuřici (13.6., 1.7. a 13.7.2016)
Museli jste neplánovaně zasít kukuřici na pole zatížené víceletými rostlinami širokolistých šťovíků a dalších vytrvalých a odolných plevelů? Měli jste obavy, zda se vám podaří s touto zátěží vypořádat? Nezvolili jsme preemergentní ani časně postemergentní herbicidní aplikaci…
Ohniska kořenové spály hrachu (8.7.2016)
Začal vám hrách dozrávat tak nějak nerovnoměrně, dalo by se říct v ohniscích? Dívali jste se na jeho kořeny? Přímé ošetření proti kořenové spále k dispozici není, ani preventivní. Teď už stojí za zvážení asi jen snaha omezit předsklizňový a sklizňový výdrol nerovnoměrně zrajícího porostu pomocí tzv. lepení…
Pokroucené klasy pšenice (8.7.2016)
Máte část klasů pšenice v porostu pokroucených? Zapátrejte společně s domorodci v paměti, zda v místě nebyly kroupy zhruba v době počínajícího metání a představte si, jak klasy nemohly vystoupat přes zlomené pochvy svinutých praporcových listů a musely se vymanit bokem. Související zjevné napadení klasovými fuzariózami si svou daň vybere téměř jistě…
Fuzária v klasu pšenice (4.7.2016)
Chtěli jste předvést, jak umíte ušetřit za fungicidní ošetření do klasu? Teď už bohužel potravinářskou kvalitu bez mykotoxinů sklidit a prodat nejspíš nedokážete…
Rez na žiti (1.7.2016)
Máte některé listy žita pokryté prášivými kupkami? Všimli jste si otisku spor z listu na prst a přemýšlíte nad možnostmi a důsledky šíření choroby? Možná jste také uvěřili tomu, že žito přeci žádnou fungicidní podporu nepotřebuje…
Rez plevová v klasu pšenice (1.7.2016)
Mysleli jste si, že osvědčený fungicid ve standardní dávce umí zastavit rozjetou rez plevovou na listech pšenice? Někdy ano, častěji ne, a to podle rozsahu a fáze infekce, a podle složení a dávky fungicidu. Skrytý přechod choroby do klasu následně objeví spíše jen ti zvídavější. O vlivu na výnos a skrytém potenciálu šíření už bohužel uvažujete pozdě…
Odkazy
