• TRIO-D spol.s.r.o.
  • Chotíkovská 161/23, 318 00 Plzeň - Malesice
  • Telefon +420 377 823 225 | Fax +420 377 823 225

Terénní zajímavosti

  • Fotografie zřetelně dokumentuje úžasnou schopnost divočáků ve smyslu jejich čichu a dovednosti získat potravu i tam, kde by to běžný smrtelník pokládal za nemožné. Standardní průměrný výsevek je u silážní kukuřice 90 tisíc zrn na 1 hektar. Tomuto počtu odpovídá při meziřádkové vzdálenosti 70 cm počet zrn (posléze rostlin) přibližně 63 jedinců na 10 m řádku, tedy vzdálenost zrn (posléze rostlin) je 16 cm v řádku od sebe. Protože se ale v našich podmínkách seje silážní kukuřice častěji na zhruba poloviční meziřádkovou vzdálenost, než je oněch 70 cm uvedených výše, tak těch 63 rostlin kukuřice bývá rozmístěno v řádku až 32 cm jedna od druhé. Z fotek je patrné, že divočák zanoří rypák do půdy zkusmo a ryje zpočátku obvykle šikmo napříč řádky, dokud nenarazí na klíčící (nebo vzcházející) kukuřičné zrno. Pak už bez zaváhání ryje naprosto přesně v jednom konkrétním řádku a každých 16 až 32 cm najde jedno zrno (nebo mladou rostlinku), které sežere. Samozřejmě, že než se divoké prase tímto způsobem nasytí, chvíli to trvá. Samozřejmé je také to, že pole nenavštěvuje každou noc jen jeden divočák, ale činí tak celá skupina, po myslivecku rudl. Škody vzniklé tímto způsobem jsou různé, v závislosti na lokaci pole (blízkost lesa, křovin, obydlí, silnice, atd.). Různě velké jsou škody také v závislosti na aktivitě členů mysliveckého sdružení. V daném případě se jeden místní hodně hluboce myslící myslivec dokonce předvedl tím, že uprostřed pole osetého kukuřicí zřídil na okraji ostrůvku křovin pro prasata vnadiště, kam nasypal pro ně atraktivní krmení. Škody na vzcházející kukuřici byly značné, zničeny byly rostliny v řádu desítek procent z celkového počtu vysetých zrn. Nejhůře poničená místa zemědělci přesévali. Následný spor o náhradu vzniklé škody mezi zemědělským subjektem a mysliveckým spolkem se pro neochotu myslivců dostal před soud a vlekl se v řádu roků.Divoká prasata v zásevu kukuřice
  • Jsou roky a situace, kdy se do popředí relativně nečekaně dostanou i všem dobře známé „obyčejné“ choroby. V daném případě se jednalo o intenzivně vedený porost ozimého ječmene, u něhož pěstitel dosahuje ve víceletém průměru výnosu přes 7 t z hektaru. Intenzivní vedení porostu představuje řadu zásahů, včetně systému tří fungicidních ošetření. Zjednodušeně řečeno na choroby pat stébel, na listové skvrnitosti a na choroby klasu. Moderní kombinované fungicidy obvykle pokrývají solidní spektrum nejčastějších listových skvrnitostí. Bohužel nebývá výjimkou, že s účinností na padlí je to u nich slabší. Proto je účelné pravidelně sledovat stav porostu a plánovaná fungicidní ošetření operativně modifikovat podle aktuálního vývoje houbových chorob a dalších škodlivých organismů.Padlí na stéblech ozimého ječmene
  • Zemědým lékařský se v posledních letech stává stále nepříjemnějším plevelem, neboť postupně nejen získává rezistenci k běžně používaným herbicidům, ale naučil se vzcházet nejen na podzim (což bývalo standardem), ale nově i znovu na jaře, po odeznění účinnosti podzimních půdních herbicidů. Pole s ozimou pšenicí bylo na podzim ošetřeno standardní herbicidní kombinací. Kdyby se na jaře neukázala dá se říct invaze zemědýmu, nebyl by opravný herbicidní zásah potřebný. Z fotografie je patrné, že účelnost opravného zásahu byla zjištěna pozdě (ani zemědělec ani poradce si nenašli dříve čas ke kontrole porostu zblízka…), neboť některé rostliny zemědýmu již začínaly kvést. Pro lepší ilustraci byla fotografována ulička mezi dvěma odrůdami pšenice, ale zemědým v porostu byl stejně vzrostlý jako ten v uličce. Vzhledem k této pokročilé fázi plevele byla pro opravné herbicidní ošetření zvolena na trhu poměrně nová účinná látka, kterou z rozhodnutí registranta bohužel nelze koupit jinak než v balíčku se starším dobře známým herbicidem. Úspěšnost zásahu je patrná z fotografie pořízené jen několik dní po postřiku. V průběhu několika následujících týdnů došlo k úplnému odumření rostlin zemědýmu, čímž se podařilo přerušit jeho reprodukční cyklus, tzn. zamezit vykvetení a následnému vysemenění.Zemědým v pšenici
  • V zajímavostech z roku 2018 už byla komentována zkušenost s ozimou Landsberskou směskou a letní směskou prosa s hrachem. Zmíněny byly i časové skluzy, které zhatily původní plán směřující k opětovnému zasetí Landsberské směsky na plochu po sklizni letní směsky prosa s hrachem. Protože bylo jasné, že zasít další směsku pro budoucí sklizeň kvalitního objemného krmiva bude možné až koncem října, padla volba na ozimou pšenici ve směsi s ozimým hrachem. Vzhledem k vyšší poloze lokality panovaly jisté obavy. Jednak ve smyslu poměrně pozdního setí pšenice (přelom října a listopadu), jednak ohledně „jistoty“ přezimování ozimého hrachu. Fotografie dokumentují postupný růst a vývoj porostu, s jehož sklizní byl zemědělec spokojen.Směska ozimé pšenice s ozimým hrachem
  • V zajímavostech z roku 2018 už byla komentována zkušenost s ozimou Landsberskou směskou a letní směskou prosa s hrachem. Zmíněny byly i časové skluzy, které zhatily původní plán směřující k opětovnému zasetí Landsberské směsky na plochu po sklizni letní směsky prosa s hrachem. Protože bylo jasné, že zasít další směsku pro budoucí sklizeň kvalitního objemného krmiva bude možné až koncem října, padla volba na ozimou pšenici ve směsi s ozimým hrachem. Vzhledem k vyšší poloze lokality panovaly jisté obavy. Jednak ve smyslu poměrně pozdního setí pšenice (přelom října a listopadu), jednak ohledně „jistoty“ přezimování ozimého hrachu. Fotografie dokumentují postupný růst a vývoj porostu, s jehož sklizní byl zemědělec spokojen.Směska ozimé pšenice s ozimým hrachem
  • V zajímavostech z roku 2018 už byla komentována zkušenost s ozimou Landsberskou směskou a letní směskou prosa s hrachem. Zmíněny byly i časové skluzy, které zhatily původní plán směřující k opětovnému zasetí Landsberské směsky na plochu po sklizni letní směsky prosa s hrachem. Protože bylo jasné, že zasít další směsku pro budoucí sklizeň kvalitního objemného krmiva bude možné až koncem října, padla volba na ozimou pšenici ve směsi s ozimým hrachem. Vzhledem k vyšší poloze lokality panovaly jisté obavy. Jednak ve smyslu poměrně pozdního setí pšenice (přelom října a listopadu), jednak ohledně „jistoty“ přezimování ozimého hrachu. Fotografie dokumentují postupný růst a vývoj porostu, s jehož sklizní byl zemědělec spokojen. Směska ozimé pšenice s ozimým hrachem
  • V zajímavostech z roku 2018 už byla komentována zkušenost s ozimou Landsberskou směskou a letní směskou prosa s hrachem. Zmíněny byly i časové skluzy, které zhatily původní plán směřující k opětovnému zasetí Landsberské směsky na plochu po sklizni letní směsky prosa s hrachem. Protože bylo jasné, že zasít další směsku pro budoucí sklizeň kvalitního objemného krmiva bude možné až koncem října, padla volba na ozimou pšenici ve směsi s ozimým hrachem. Vzhledem k vyšší poloze lokality panovaly jisté obavy. Jednak ve smyslu poměrně pozdního setí pšenice (přelom října a listopadu), jednak ohledně „jistoty“ přezimování ozimého hrachu. Fotografie dokumentují postupný růst a vývoj porostu, s jehož sklizní byl zemědělec spokojen.Směska ozimé pšenice s ozimým hrachem
  • Níže jsme zmiňovali informace k Landsberské směsce (foto z 28.5.2018), včetně toho, že její uplatnění umožňuje za jistých podmínek získat z jednoho pozemku dvě sklizně kvalitního objemného krmiva v jednom roce. Víckrát už jsme také uvedli konstatování, že se vláhová situace v posledních letech významně zhoršila. Ostatně aktuální stav českých lesů je toho více než zjevným důkazem. Složení letní krmné směsky bylo zvažováno z více hledisek. Pro krmnou hodnotu tak, aby byly přítomny jak cukry, tak bílkoviny. Aby směska byla odolná letním přísuškům. Aby měla krátkou vegetační dobu. Volba padla na proso, které nejenom pochází z aridních oblastí a je tedy poměrně odolné suchu, ale navíc má velmi krátkou vegetační dobu (od zasetí do sklizně na zrno mnohdy jen tři měsíce). Jako bílkovinná složka byl zvolen zelenosemenný hrách s vysokou stravitelností, jehož osivo bylo před setím inokulováno preparátem s hlízkovými bakteriemi, a to jak s cílem poutání vzdušného dusíku , tak také s cílem zvýšení suchovzdornosti rostlin hrachu. Nepříznivým faktorem bylo to, že se z provozních důvodů (zejména závady na strojích) v podstatě o měsíc zpozdila sklizeň Landsberské směsky a tím se zpozdilo i setí následné směsky prosa s hrachem. Navíc po zasetí víc jak měsíc a půl vůbec nepršelo. Přesto směska na většině polí pomalu ale jistě vzcházela, a to výlučně díky zbytkové půdní vlhkosti vzlínající z hloubky. Na lepších částech pozemků se porost (stále ještě bez deště) začal postupně zapojovat a zvedat do výšky. Pár menších podletních a podzimních dešťů posléze přispělo k pěknému nárůstu hmoty a k nástupu generativní fáze prosa i hrachu. První mráz přišel nečekaně brzo, už na konci září. Proso sice mráz sežehl (což bylo v reálu hodnoceno pozitivně ve smyslu snížení vlhkosti porostu plánovaného na přímé senážování v zafoliovaných balících), ale hrách nadále přirůstal a nasazoval lusky. Sklizeň byla oddalována opět z technických důvodů (nedostupnost strojního vybavení) a ve finále bohužel dle vyjádření pěstitele přišla poměrně neobvyklá podzimní bouřka, která do té doby stojící porost položila a sklizňovou technikou se následně podařilo sklidit jen zlomek pícní hmoty. Je nepochybné, že potenciál v daném ohledu existuje, snad se jej za příznivějších okolností v budoucnosti podaří využít.Letní směska prosa s hrachem
  • Není dřepčík jako dřepčík. Hodně zemědělců postupně zvýšilo koncentraci pěstování řepky, což sebou přináší nabalující se pěstitelské komplikace. Úspěšné potlačení „malých“ dřepčíků z rodu Phyllotreta je sice základem založení pěkného porostu, ale v záloze jsou často připraveni ještě další škůdci. Zdá se, že v posledních letech stále častěji a častěji dochází k nutnosti regulace škůdců, kteří dříve nebývali tak významní. Dřepčík olejkový je pro řepku dalo by se říct zákeřný nepřítel. Dospělí brouci svým žírem na poměrně velkých rostlinách příliš přímých škod nenapáchají. Zákon přírody jim ale velí reprodukovat se. Samičky obvykle od konce září (v roce 2018 již před polovinou září) kladou vajíčka k patám rostlin a líhnoucí se larvičky se postupně provrtávají listovými řapíky až do kořenového krčku. Podle intenzity napadení listy chřadnou a odumírají, napadená pletiva jsou vstupní branou různých infekcí, rostliny se silněji poškozenými srdéčky v zimě vymrzají. Není výjimkou, že jsou populace tohoto škůdce odolné pyretroidům. Brouky je třeba regulovat ještě před vykladením vajíček, protože na larvičky zažrané v řapících listů již insekticidní ochrana nefunguje dobře. Rozsah registrovaných přípravků je úzký, termín načasování ošetření se neurčuje úplně snadno. Jakousi pomyslnou „záchranou“ pro úspěšnou regulaci tak může být společný výskyt některých jiných škůdců, proti nimž existují registrace jiných insekticidů, než těch, které jsou postaveny jen na pyretroidním základě. Fotografie dokumentuje úspěšnost opravného ošetření, po jehož provedení jsme byli překvapeni, jak silná invaze tohoto škůdce ve skutečnosti v porostu byla.Dřepčík olejkový na řepce
  • Průběh počasí o žních 2018 byl z hlediska sklizně obilnin hodně příznivý. Výjimka však potvrzuje pravidlo, říká staré rčení. Fotografie dokumentuje společný výskyt černí a fusarióz v klasu pšenice. Černě se obecně považují spíše jen za sekundární škodlivý organismus, s nepříliš velkým hospodářským významem. V daném případě šlo zřejmě o porost na stanovišti s vlhčím mikroklimatem, nejspíš fungicidně neošetřený proti klasovým chorobám. Většina pěstitelů si bohužel neuvědomuje, že houby z rodu Fusarium, jejichž narůžovělé mycelium je viditelné právě až v klasu, způsobují zároveň značnou část podílu z celkového množství rostlin, které bývají zjara napadeny tzv. chorobami pat stébel (s pozdějším možným vlivem na předsklizňové poléhání porostů). Dalším poměrně známým projevem systémové infekce fuzariózami je tzv. běloklasost. Měli bychom si uvědomit, že obilniny v současnosti tvoří převažující složku osevních postupů. Z hlediska šíření fusarióz by přitom měly mít odstup nejméně tři roky. Nemůžeme se proto divit, že leckdy už dochází i k projevům odumírání klíčních rostlin, případně kořenů a bází rostlin, nebo i odnoží. Obrana? Uznané a kvalitně mořené osivo, orba, rozumné hnojení dusíkem, opakované a správně zacílené fungicidní ošetření.Klasové fusariózy a černě
  • Nejen o tom, že se zavíječ kukuřičný úspěšně rozšířil a škodí již na celém území ČR jsme podrobně informovali v rámci našeho semináře „Progresivní pěstování kukuřice“ dne 1.11.2017 v Malesickém Dvoře.. Zatímco výskyt v naší oblasti doposud relativně neznámého nového škůdce Bázlivce kukuřičného je pro naše pěstitele zatím pravděpodobně jen hrozbou, tak s významnými škodami způsobenými zavíječem kukuřičným se již setkal (vědomě či nevědomě) v podstatě každý z těch, kdo každoročně osévají nějakou část své orné půdy kukuřicí. Níže u terénní zajímavosti z 11.10.2017 jsme již ukázali, jaké škody tento hospodářsky významný škůdce umí působit, a že méně pozorní pěstitelé mohou tyto škody přičítat na konto černé zvěři. Ti, kteří se již zorientovali a ověřili si účinnost cíleného insekticidního ošetření, nejspíš dobře znají snůšky vajíček tohoto škodlivého motýlka a umí i podle jejich výskytu provést postřik v tu nejvhodnější dobu.Zavíječ na kukuřici
  • Se stále častějšími periodami sucha dochází ke zvýšení poptávky po kvalitních objemných krmivech. Už ani oblíbená kukuřice často nedokáže vyřešit zvyšující se problémy v krmivové základně zemědělských podniků s větší koncentrací skotu. Bioplynky, škody černou zvěří, erozně ohrožené pozemky, našly by se jistě ještě další důvody. V důsledku vláhově nejistých průběhů jara a léta v posledních letech stále častěji výnosově selhávají tradiční luskovinoobilné směsky seté na jaře. Zajímavým řešením může být znovuobjevená ozimá Landsberská směska. Směs jednoletého jílku, jetele inkarnátu a ozimé vikve (nejčastěji pannonské). Jílek lze nahradit pšenicí, žitem či triticale. Zaset je třeba nejpozději do 20. září, ideálně na přelomu srpna a září. Sklízí se nejlépe na počátku květu jetele inkarnátu, což bývá přelom května a června. Lze sušit na seno i senážovat do jam či vaků. Lze nechat znovu obrůst, při pozdnější první seči obvykle obroste už jen jílek, který v tomtéž roce poskytne ještě minimálně jednu velmi pěknou seč. Před pár lety Landsberskou směsku na ploše přes 100 ha vyzkoušel chovatel s velkým počtem masného skotu. Chovatel uznávaný nejen pro svoje plemenářské výsledky tehdy konstatoval, že díky této směsce nemusel snižovat stavy skotu ani v letech, kdy se objemná krmiva začala znovu stávat strategickou komoditou. Zimní vláha naštěstí zatím zůstává jistotou. Navíc časná sklizeň Landsberské směsky vybízí k progresivní snaze získat z jednoho pole dvě sklizně kvalitního objemného krmiva během jednoho roku.Ozimá Landsberská směska
  • Po zkušenostech s někdy velmi silnými výskyty v předchozích letech už je rez plevová poměrně známou chorobou ozimé, ale i jarní pšenice. Úspěšná regulace spočívá jak ve výběru odrůd, tak ve správném načasování cíleně vybraných fungicidů. Silnější nezvládnuté výskyty umí poškodit výnosový potenciál významným způsobem.Rez plevová na pšenice
  • Zdokumentovaný výskyt byl hodnocen zejména jakožto velmi nepříjemný důsledek nemožnosti insekticidního moření osiva. Z komplexního pohledu šlo o souběh průběhu počasí, insekticidně nenamořeného osiva a silnější populace dospělců krytonosce kořenového. Žír brouků ve fázi vzcházení máku představoval zajímavý poměr v tom, kolik biomasy mladých klíčních rostlinek dokázali během poměrné krátké doby sežrat relativně velcí krytonosci. Vzcházející rostlinky doslova mizely před očima v průběhu pouhých několika dnů. Nebylo vůbec snadné zvládnout tyto škody v rámci dostupné insekticidní ochrany ani s pomocí opakovaných postřiků. Pro další sezónu (2019) se naštěstí vrátila možnost použití insekticidně namořeného osiva.Mšice na máku
  • Děkujme šlechtitelům nových odrůd řepky za to, nakolik jsou mrazuvzdorné. Zatímco noční mráz na začátku třetí dubnové dekády leckde spálil tzv. na tabák i staré duby, tak většina řepkových porostů, a to i v poměrně vysoké fenologické fázi, se mrazu jen na chvilku „poklonila“ a po odeznění obvykle pokračovala ve vývoji bez významnějšího poškození.Krytonosec kořenový na máku
  • Zdokumentovaný výskyt byl hodnocen zejména jakožto velmi nepříjemný důsledek nemožnosti insekticidního moření osiva. Z komplexního pohledu šlo o souběh průběhu počasí, insekticidně nenamořeného osiva a silnější populace dospělců krytonosce kořenového. Žír brouků ve fázi vzcházení máku představoval zajímavý poměr v tom, kolik biomasy mladých klíčních rostlinek dokázali během poměrné krátké doby sežrat relativně velcí krytonosci. Vzcházející rostlinky doslova mizely před očima v průběhu pouhých několika dnů. Nebylo vůbec snadné zvládnout tyto škody v rámci dostupné insekticidní ochrany ani s pomocí opakovaných postřiků. Pro další sezónu (2019) se naštěstí vrátila možnost použití insekticidně namořeného osiva.Paluška na ozimém ječmeni
  • Fotografie není příliš povedená. Při pozorném pohledu najdete uprostřed snímku nejen uschlé listy, ale i několik útvarů, jejichž barva směřuje od hnědé k oranžovohnědé. Jsou to rozpadající se kořenové nádory. K datu focení již byly tyto rostliny řepky mrtvé. Pěstitel o zamoření některých svých polí ví a pěstuje proto jen odrůdy k nádorovitosti rezistentní. Sem tam se objeví rostliny řepky z výdrolu z předchozích let, kdy se zde ještě pěstovaly i odrůdy obyčejné. Pokud tento výdrol vzejde v ohniscích zamoření, dopadne tak, jak vidíte na fotografii. Na podzim ještě rostliny bez rezistence narostou do normální velikosti, stejně jako rezistentní řepka zde zasetá, nebo dokonce větší, tak jak to u výdrolu obvykle bývá. Na jaře je s nimi ale konec. Nádorovitost košťálovin je choroba zákeřná, k jejímu zatažení na pole stačí mít v okolí pár zahrádkářů, kteří občas vyvezou nějaké rostlinné zbytky ze zahrádky na sousední pole. Vždyť on to zemědělec zaorá a zahrádkář přeci pole jen přihnojil.Nádorovitost košťálovin na řepce)
  • Začátkem března udeřily mrazy a chyběl sníh. Rostliny měnily habitus i barvu. Svinování listů způsobilo optické „vytrácení se“ rostlinek a porosty jakoby řídly. Antokyanové zbarvení listů do fialova také zdravému vzhledu příliš neprospívalo. Obavy sílily. Nakonec to asi skoro všude dopadlo téměř bez následků. Naštěstí nebyl mráz tak velký. Holomráz na pšenici
  • Prožloutávání mladých porostů ozimých ječmenů je obvyklé. V podstatě vždy se porosty s jarním oteplením vzpamatují a znovu zazelenají. Při bližší prohlídce nažloutlých rostlin ve vhodnou chvíli můžeme spatřit bílé chomáčky mycelia na listech. Někdy už na podzim, někdy v zimě, někdy v předjaří či až na jaře. Není pochyb, že rané infekce padlím porost ozimého ječmene oslabují. Nakolik snižují jeho výnosový potenciál a nakolik by se vyplatil fungicidní zásah, to je poměrně diskutabilní otázka, a to případ od případu, vždy s účelností zohlednění řady okolností. Odpověď na toto dilema možná přináší výsledky používání tzv. prvního nepostřikového fungicidu, kterým je Vám jistě již dobře známé mořidlo.Padlí na ozimém ječmeni
  • O radikálně se zvyšujícím významu zavíječe kukuřičného a o všech souvislostech této skutečnosti jsme podrobně informovali na našem semináři Progresivní pěstování kukuřice konaném 1.11. v Malesicích. Někteří pěstitelé ještě občas přičítají podobné škody v kukuřici na konto černé zvěře. Jiní již avizují relativně překvapující zjištění různě významného rozsahu škod rozkousané dřeně stébel i palic kukuřice, které zaznamenali až při sklizni. Náš aktuální snímek zobrazuje kukuřičné strniště v ohnisku napadení zavíječem a je z něj patrné, jak významný podíl rostlin kukuřice podlehl zlomení stonku ještě před sklizní a kolik hmoty tak nebylo možné sklidit. V souvislosti s prokázaným oteplováním klimatu zjevně nezbývá než se smířit s tím, že i v naší oblasti se tento škůdce již stává natolik významným, že je potřeba jeho výskyt včas monitorovat a včas proti němu zasáhnout.Sklizňové ztráty kukuřice
  • Tak jak letošní červnové vedro a sucho na většině míst naší oblasti výrazně omezilo výskyt houbových chorob, tak současně přispělo ke zvýšenému výskytu některých škůdců. V daném případě ani plná dávka registrovaného organofosfátu nedokázala do důsledku zlikvidovat lokální a relativně velmi rychlé přemnožení kohoutků. Menší část larev posledního instaru aplikaci insekticidu sice přežila, ale poškození žírem bylo zastaveno a porost ve sklizni poskytl výnos adekvátní letošnímu suchu. Možná je však na místě si připomenout, že rychlost vývoje většiny hmyzích škůdců často radikálně stoupá současně se zvyšující se teplotou. V takové situaci se automaticky zvyšuje riziko nezvykle rychlého invazního přemnožení a zvyšuje se tedy i význam co nejčastějšího monitoringu stavu porostu a význam operativního a včasného ošetření.Kohoutci na ovsu
  • Dobrý úmysl nemusí vždy mít jen dobré důsledky. V daném případě byla zdůrazněna důležitost aplikace listových hnojiv co nejpozději večer, bez slunce a po poklesu denního vedra. Z provozních důvodů bylo ošetření provedeno sice až relativně pozdě večer, kdy sluneční svit již význam mít nemohl, ale teplota vzduchu stále ještě byla vyšší než 25°C. Kukuřice se sice s popálením listové plochy vypořádala a dalším růstem se dostala opět do takové kondice, že při sklizni se porost jevil jako velmi pěkný. Možná ale mohl být ještě lepší. Poučení je nasnadě, aplikační zásady neradno opomíjet nebo přizpůsobovat momentálnímu vytížení. Pokud teplota v létě neklesne ani pozdě večer, nezbývá než si přivstat a provést aplikaci za svítání nebo raději úplně počkat, až vedra pominou.Aplikace listových hnojiv u kukuřice
  • K tomuto snímku lze konstatovat stejný komentář jako k předchozímu, snad jedině s tím rozdílem, že osivo ovsa se obvykle ani nemoří, takže role včasných a důkladných polních přehlídek je zde naprosto nezastupitelná.Sněť ovesná
  • Snažíte se šetřit a vyrábíte si alespoň částečně farmářské osivo? V takovém případě byste měli váš „množitelský“ porost sledovat pečlivěji než ostatní a v případě záchytu některých chorob svůj plán operativně změnit a raději pořídit osivo certifikované. Každému je asi jasné, jaké množství sklizeného zrna dokáže infikovat několik snětivých klasů. Ani nejmodernější a nejdražší mořidla nejsou všemocná a nedokáží zastoupit roli standardně vedených množitelských porostů a význam uznaného osiva.Prašná snětivost ječmene
  • Řada pěstitelů ozimého ječmene by asi potvrdila, že letos nebylo žádnou výjimkou relativně časné a leckdy i poměrně silné napadení listovými skvrnitostmi. U většiny porostů byla hlavním původcem Pyrenophora teres (síťovitá skvrnitost ječmene), které v některých případech zdatně sekundovalo napadení houbou Rhynchosporium secalis (spála ječmene), ale i dalšími původci listových skvrnitostí ječmene. Náš snímek pravděpodobně zachycuje tzv. směsnou infekci s dominancí spály ječmene. Většina moderních fungicidů sice účinkuje na více původců listových skvrnitostí, pokud ale chceme finanční prostředky vložené do fungicidního ošetření zhodnotit co nejlépe, určitě se vyplatí vybírat fungicidy jak s ohledem na cenu, tak zejména podle konkrétního výskytu jednotlivých houbových chorob a podle jejich konkrétní účinnosti na toho kterého původce. Takový rozhodovací proces nemusí být úplně snadný.Listové skvrnitosti ječmene
  • Podle odborné literatury i zkušeností z praxe se přítomnost krytonosce šešulového v kvetoucím porostu řepky obvykle obejde bez ekonomických následků, byť v případech silnějšího výskytu dospělců a jejich úživného žíru, který probíhá nejen na listech, poupatech a květech, ale i na vyvíjejících se šešulích, nemusí být nevýznamné to, že přímé poškození mladých šešulí zvyšuje jejich napadení houbovými chorobami. Který z pěstitelů si však v posledních letech dovolí vynechat insekticidní ošetření proti bejlomorce kapustové? Krytonosec šešulový se k jeho smůle a ke štěstí pěstitele v porostech vyskytuje právě v době, kdy se obvykle provádějí zásahy cílené na bejlomorku, nicméně někdo takové ošetření směřuje spíše do druhé poloviny doby kvetení řepky, což může být s ohledem na zmíněné důsledky ve vztahu k případnému silnému výskytu krytonosce šešulového již poměrně pozdě. Zejména půjde o případy, kdy pro slabý výskyt nebylo prováděno ošetření proti blýskáčkům, které samozřejmě působí i na ostatní hmyzí škůdce řepky.Krytonosci v květu řepky
  • Děkujme šlechtitelům nových odrůd řepky za to, nakolik jsou mrazuvzdorné. Zatímco noční mráz na začátku třetí dubnové dekády leckde spálil tzv. na tabák i staré duby, tak většina řepkových porostů, a to i v poměrně vysoké fenologické fázi, se mrazu jen na chvilku „poklonila“ a po odeznění obvykle pokračovala ve vývoji bez významnějšího poškození.Pozdní mrazy a řepka
  • Také jste měli v loňském roce potíže se sklizní některých silně polehlých porostů pšenice nebo ječmene? Pak pravděpodobně uvažujete o uplatnění růstově regulačních přípravků. Abyste takový zásah ekonomicky zhodnotili co nejlépe, určitě se vám vyplatí začít sledovat fenologickou fázi raději dříve než později. Potřebujete jak ostrý zrak, tak ostrý řezací nástroj, ale i pevnou ruku a dostatek času, protože fáze se často i dost výrazně liší nejen v závislosti na odrůdě, ale i pole od pole.Sledování fáze obilnin
  • V průběhu letošního jara obvykle nebyly nálety stonkových krytonosců do optických lapáků nikterak velké. Našly se však porosty, a to i v těsné blízkosti porostů s ověřeným slabým záchytem, v nichž se podařilo zaznamenat třídenní nálet na úrovni několika stovek jedinců. V takových případech je zřejmě neoddiskutovatelné, že cílený insekticidní zásah nelze opomenout.Nálet stonkových krytonosců na řepku
  • Našli jste při kontrole kořenů řepky po zimě jakési boule na hlavním kořenu? Protože primárně nelze vyloučit nádorovitost kořenů brukvovitých, doporučujeme provést řez a ověřit, zda je nádor plný nebo s komůrkou. Při pečlivém zjišťování většinou naleznete v dutině larvičku nebo kuklu. V tom případě se v podstatě jedná o pozitivní zjištění, neboť napadení krytonoscem zelným nemívá ekonomické důsledky. Naproti tomu zamoření konkrétních pozemků sporami Plasmodiophora brassicae může mít v případě současných užších osevních postupů dopady poměrně závažné. Nádorky na kořenech řepky
  • Máte některá řepková pole v sousedství lesů a překvapil vás jejich stav po zimě? Aplikací tzv. černého humoru bychom možná mohli uvažovat i tak, že zvěř vám zajistila zřejmě nejradikálnější možný způsob navětvení rostlin.Škody zvěří na přezimující řepce
  • Zdá se vám, že vaše nové porosty řepky tak nějak úplně neprospívají, jak by se vám líbilo? Prohlíželi jste důkladně spodní stranu listů, zejména srdéčkových? V případě takového napadení, jaké vidíte na fotografii, je cílené insekticidní ošetření považováno za nutnost, zejména pokud se jedná o menší rostliny. Kromě přímých škod sáním existuje navíc reálné riziko šíření viróz, které se umí překvapivě významně podepsat na výnosové hladině.Mšice na řepce
  • Museli jste neplánovaně zasít kukuřici na pole zatížené víceletými rostlinami širokolistých šťovíků a dalších vytrvalých a odolných plevelů? Měli jste obavy, zda se vám podaří s touto zátěží vypořádat? Nezvolili jsme preemergentní ani časně postemergentní herbicidní aplikaci.Šťovíky v kukuřici
  • Museli jste neplánovaně zasít kukuřici na pole zatížené víceletými rostlinami širokolistých šťovíků a dalších vytrvalých a odolných plevelů? Měli jste obavy, zda se vám podaří s touto zátěží vypořádat? Nezvolili jsme preemergentní ani časně postemergentní herbicidní aplikaci.Šťovíky v kukuřici
  • Museli jste neplánovaně zasít kukuřici na pole zatížené víceletými rostlinami širokolistých šťovíků a dalších vytrvalých a odolných plevelů? Měli jste obavy, zda se vám podaří s touto zátěží vypořádat? Nezvolili jsme preemergentní ani časně postemergentní herbicidní aplikaci.Šťovíky v kukuřici
  • Začal vám hrách dozrávat tak nějak nerovnoměrně, dalo by se říct v ohniscích? Dívali jste se na jeho kořeny? Přímé ošetření proti kořenové spále k dispozici není, ani preventivní. Teď už stojí za zvážení asi jen snaha omezit předsklizňový a sklizňový výdrol nerovnoměrně zrajícího porostu pomocí tzv. lepeníOhniska kořenové spály hrachu
  • Máte část klasů pšenice v porostu pokroucených? Zapátrejte společně s domorodci v paměti, zda v místě nebyly kroupy zhruba v době počínajícího metání a představte si, jak klasy nemohly vystoupat přes zlomené pochvy svinutých praporcových listů a musely se vymanit bokem. Související zjevné napadení klasovými fuzariózami si svou daň vybere téměř jistě.Pokroucené klasy pšenice
  • Chtěli jste předvést, jak umíte ušetřit za fungicidní ošetření do klasu? Teď už bohužel potravinářskou kvalitu bez mykotoxinů sklidit a prodat nejspíš nedokážete.Fuzária v klasu pšenice
  • Máte některé listy žita pokryté prášivými kupkami? Všimli jste si otisku spor z listu na prst a přemýšlíte nad možnostmi a důsledky šíření choroby? Možná jste také uvěřili tomu, že žito přeci žádnou fungicidní podporu nepotřebuje. Rez na žitě
  • Mysleli jste si, že osvědčený fungicid ve standardní dávce umí zastavit rozjetou rez plevovou na listech pšenice? Někdy ano, častěji ne, a to podle rozsahu a fáze infekce, a podle složení a dávky fungicidu. Skrytý přechod choroby do klasu následně objeví spíše jen ti zvídavější. O vlivu na výnos a skrytém potenciálu šíření už bohužel uvažujete pozdě.Rez plevová v klasu pšenice

Spolupracujeme s firmami (v abecedním pořadí)